Nedotknutelní (SPL) - 11. Setkání s Nedotknutelnými
Ráno jsem rychle zabalil naše věci a připravil na odjezd. Nakrmil jsem Hope a Alice pomohla Ryanovi zabalit. Ryan k ní skoro zbožně vzhlížel, když mu pomáhala balit.
„Jste připraveni?“ přišel jsem s batohem na zádech a Hope v náruči k Ryanovi do pokoje, kde se Alice s Ryanem skláněli nad jeho batohem.
„Už ano, tati,“ přikývnul Ryan, hodil si batoh na záda a společně jsme vyrazili k autu. Dali jsme si věci do kufru, já posadil Hope do autosedačky a pak vyrazili na letiště, kde už čekalo soukromé letadlo na nás.
V letadle na nás už čekali Danny, Diego a Tyler, kteří tam letěli s námi.
„Alice, dovol, abych ti představil své další přátelé Diega a Tylera,“ představil jsem je. „Diego, Tylere, tohle je moje žena Alice.“
„Alice, těší mě, že tě poznávám, budu tvůj strážce, pokud nebudeš v blízkosti Daniela,“ řekl jí Diego, Alice jen přikývla a posadila se vedle Ryana. Objala ho kolem ramen a on si o ni opřel hlavu. Během chvilky usnuli, Tyler vytáhnul mobil a nenápadně Alici s Ryanem vyfotil. Pousmál jsem se, byl jsem rád, že ho to napadlo.
Do dvou hodin jsme přistávali na soukromém letišti kousek za Volterrou. Nasedli jsme do připravené limuzíny, ve které nás k mému překvapení čekal Damien.
„Co tu děláš?“ zeptal jsem se ho překvapeně.
„Chtěl jsem tě raději vyzvednout a připravit tě na to, co nás čeká,“ odpověděl mi.
„Co nás čeká?“ zeptala se Alice.
„Setkání s Králem Smrti Altairem Auditore a jeho bratrem Darimem,“ řekl. „Oni říkají, že se chtějí představit jako jiný druh, ale spíše se bojím, že hledají něco, co by jim pomohlo ovládnout i třetí druh.“
„Jaký druh?“ nechápala Alice.
„Altair a Darim jsou Nedotknutelní,“ vysvětlil jí Damien. „Já to vím už dlouho, ale obecně se myslí, že Nedotknutelní jsou pouze legendou jako náš rod. Nevím, kolik ti toho o našem rodě můj bratr řekl.“
„Vím, že jste královský rod a také mi vysvětlil, jak vznikli první upíři,“ řekla Alice.
„Takže o Nedotknutelných zatím nic?“ podíval se na mě Damien.
„Ví pouze, že se s některými Světlými znám a že jsem miloval Sophii,“ řekl jsem ve zkratce.
„Dobře, ale měli bychom jí vysvětlit i vznik Nedotknutelných, aby byla v obraze, když už je součástí našeho rodu,“ dodal Damien.
‚To už jí rovnou mohu říct, kdo jsem,‘ řekl jsem Damienovi v myšlenkách, ten sebou trochu trhnul, když jsem mu vlezl do hlavy.
‚Jednou by se to stejně dozvěděla,‘ odpověděl mi.
‚Ale bude to za mých podmínek, Damiene, já jsem vládcem Neutrálních, takže za ně nesu odpovědnost a nenechám si do své vlády kecat nikým,‘ odpálkoval jsem ho.
„Takže předpokládám, že se nyní nic nedozvím,“ řekla Alice, v jejím hlase nebyla znát žádná emoce.
„Řeknu ti něco o tom, až budeme o samotě,“ slíbil jsem jí, Alice pouze přikývla. Zbytek cesty uběhnul v tichosti, zastavili jsme s garážích a vydali se každý do svých pokojů, abychom se převlékli. Automaticky jsem sáhnul po černém plášti se smaragdovým lemováním, Alice měla v šatníku také takový a jeden jsem ještě nechal přichystat pro Hope.
Společně jsme vyšli z mých pokojů, já v jedné ruce držel Hope a druhou se mě držel Ryan, kterého z druhé strany držela za ruku Alice.
„Jdeme tam jako rodina a jako rodina odtamtud odejdeme,“ řekl jsem jim tiše a oni jen přikývli.
„Pátý Princ Volterský Daniel Volturi se svou ženou Alicí, synem Ryanem a dcerou Hope,“ uvedl nás upír do sálu. Společně jsme vešli a postavili se za trůny, kde seděli Damien s Ashley.
Rozhlédnul jsem se po sále a uviděl své rodiče, jak stojí v davu společně s Cullenovými, kteří zřejmě byli také pozváni díky mému svazku s Alicí.
„A nyní přichází Král Smrti Altair Auditore se svým bratrem Darimem Auditore,“ řekl uvaděč a dovnitř vešli dva skoro stejní muži. Oba byli blonďatí, ale jeden měl ve vlasech temné prameny. Jejich smaragdové oči si nás prohlížely, ale jeden z nich měl okolo smaragdových duhovek ještě temně rudý kruh.
„Vítám všechny členy Rodu Smrti i ty přiženěné a přivdané,“ řekl slavnostně Altair, v jeho hlase byla cítit moc, před kterou se všichni kromě mě a mých dětí přikrčili. „Nyní bych chtěl, aby se mi celý rod představil po generacích. Začneme těmi nejstaršími prosím.“
Před něj nedobrovolně předstoupila má matka s otcem, poklonili se mu a matka řekla: „Jsem Lilian Fallová, bývalá Paní Smrti, a toto je můj manžel Dorien Fall.“
„Těší mne, má milá,“ řekl Altair, já si v jeho hlase všimnul jisté výhružky. „Prosím další generaci.“
To se zvedla Jane s Johnem a přešli před něj. Jane s Johnem se uklonili, cítil jsem z nich téměř posvátnou úctu a Jane řekla: „Jmenuji se Jane Whitlocková, jsem nynější Paní Smrti a toho je můj manžel John.“
„Také tě rád poznávám, má milá a nyní prosím poslední dvě generace, aby se mi představili,“ řekl nám Altair. Společně s celou rodinou jsme přešli před Altaira. Vedle nás se postavili mé dospělé děti společně s partnery, poté se k nám zařadil Damien s Ashley a svou dcerou Kate a vedle nich Lilian s Lucasem.
„Začneme nejstarším prosím,“ pobídnul nás Altair.
„Jmenuji se Damien Whitlock a toho je má nynější žena Ashley, se svou bývalou manželkou mám dceru Catherine a vedle ní je její manžel Felix Volturi,“ představil sebe a svou rodinu Damien.
„Jsem Daniel Whitlock a toto je má nynější manželka Alice, se svou bývalou ženou Ashley mám syna Thomase, který je ženat s Renatou Volturiovou, a dceru Elizabeth, která je vdaná za Aleca Volturiho. Dále mám syna Ryana a dceru Hope,“ představil jsem sebe i svou rodinu.
„Já se jmenuji Lilian Whitlocková a toho je můj manžel Lucas,“ představila sebe a svého manžela Lilian. Altair přikývnul a pokynul nám, abychom se vrátili na místa.
„Jsem rád, že se náš rod tak dobře rozrůstá, je důležité, abychom měli hodně potomků zvláště teď v takto nejisté době,“ řekl nám Altair. „Hlavním důvodem, proč jsem si nechal svolat celý rod, je to, že jsme chtěli představit dva druhy v našem světě, o kterých kolovalo mnoho legend. Já a můj bratr jsme Nedotknutelní a navíc každý vládcem jednoho druhu.“
„Já, Darim Auditore, jsem vládcem Temných Nedotknutelných, vládneme temné magii, umíme ovládat mysl ostatních a smrt pro nás nic neznamená,“ předstoupil Darim před všechny. „Můžeme zemřít, ale vždy se vrátíme mezi živé. Naše kousnutí je smrtelné pro všechny.“
„A já, Král Smrti Altair Auditore, jsem Pánem Světlých Nedotknutelných, vládneme světlé magii, dokážeme číst myšlenky, které se člověku v dané chvíli promítnou v mysli a umíme léčit,“ představil Altair Světlé.
Jakmile se Alice dozvěděla, že Temní umí vstát z mrtvých, ucítil jsem z ní obrovský strach. Došlo mi, co si musí myslet, když se dozvěděla, že jsem v té nemocnici zemřel.
Hope se začala v mé náruči trochu šít, začínala mít hlad a také cítila negativní auru z Altaira a Darima, takže měla oprávněný strach z nich.
„Danieli, co se děje s tvou malou dcerkou?“ zeptal se mě Altair, když uviděl, jak sebou Hope mele.
„Je malá, Králi, začíná mít hlad a není zvyklá na takováto shromáždění,“ odpověděl jsem mu s hranou pokorou.
„Máš tedy svolení ty a tvá rodina odejít,“ řekl mi s hranou starostí. V jeho očích jsem viděl však znechucení, považoval mě za slabocha, asi mu něco řekla Jane s Johnem v myšlenkách. Byl jsem za to rád, protože mě nepoznal. Poklonil jsem se a společně se svou rodinou odešel z trůnního sálu.
Jakmile jsme byli z doslechu, vzal jsem Alici za paži a přenesl nás do Sídla, mého pravého domova.